Co s úzkostí v čase korona viru?

Naše situace, ve které čelíme epidemii ne zcela prozkoumané nemoci, zcela nové situaci vyhlášeného nouzového stavu, uzavření škol a dalších institucí, někteří karanténě a uzavření v domácím prostředí a hlavně nejistotě, co bude dál, je nejen zcela neznámá, ale pro každého z nás aspoň v některých chvílích i ohrožující nebo děsivá.

Kdo z nás něco podobného zažil? Nemáme zkušenost s epidemií podobného rozsahu. Kdo z nás může předvídat co bude dál? Kdo z nás ví, co v takové situaci dělat?

Úzkost z neznámého je pro člověka zcela běžná a patří, k našemu životu. Nejistota a strach z toho, že nevím, co přijde, že nemám situaci ve svých rukách, že neumím předvídat, co bude dál. Nepříjemný pocit z toho, že přeci vědět mám. Dojem, že jsem v nebezpečí, protože nekontroluji situaci. Možná i proto, že se před touto nepříjemností snažíme chránit, je obrovská část západní civilizace postavena na snaze zajistit nám bezpečí a uklidnit nás, vyvolat v nás dojem, že máme všechno pod kontrolou.

A najednou střih – změna, kterou jsme nečekali. Strach z nákazy, strach o blízké, strach o to, jestli budu mít co jíst, strach o to, že nebudu mít jak vydělávat, že přijdu o příjem. A pro některé i realita. Možná tělesné příznaky, možná už nemám příjem. A k tomu nejistota. Kam to půjde dál? Co ještě dalšího se může stát?

Pro zvídavé navíc velký nápor informací i dezinformací způsobující ještě větší zmatek a nejistotu v hlavě. Nepříjemná atmosféra, nepříjemné pocity, nejistota, úzkost, závany paniky…

Nemusí to tak být.
Nemusíme se nechat unášet proudem okolních událostí a nechávat svoje tělo i mysl rozstřihávat na malé kousíčky.

Můžeme říct STOP.

Tady velím já. Já rozhoduji o tom, jak budu v této situaci reagovat, jak se zachovám, jak naložím s touto dobou, se svým časem.

Jsem to já, kdo může rozhodovat o tom, jaké informace na sebe nechám působit, jakou perspektivu a postoj zaujmu. Mám moc – alespoň co se týká mého vlastního prožívání a chování. A mám zodpovědnost: za sebe a svůj život. A proto můžu volit a vybírat si, jak se svou situací naložím. Zde je pár možností:

Zastavit se a chvíli jen zhluboka dýchat. Jeden nádech a jeden výdech, dva, tři, … deset. Už teď se líp vnímám, když jsem se zaměřila na své tělo. Můžu v tom chvíli pokračovat, když cítím, jak mi dělá dobře hluboce se nadechovat až dolů do břicha. Každý výdech mě uvolňuje, povoluji. Zkuste to. Teď. Můžu si uvědomit své uzemnění, kontakt se zemí, jak se chodidly dotýkám země. Jestli mě to oslovuje, můžu pokračovat uvolněním celého těla od nohou k hlavě anebo naopak. Můžu pokračovat relaxací nebo cvičením. Třeba podle někoho na youtube.

Když uklidním své tělo, je čas přijít do kontaktu se svou myslí. Místo vodopádu zběsilých myšlenek můžu zaměřit jen na jedno slovo nebo větu a tu opakovat tak dlouho, dokud se díky novému sdělení nepřeladím. „Klid.“ „Láska.“ „Světlo.“ nebo „Jsem v pořádku.“ „Všechno je v pořádku.“ „Jsem celistvá/ý.“ Důležité je opravdu vnímat význam, procítit ho v těle, nechat se jím ovlivnit. Pokud se mi chce, můžu přidat pár pozitivních vět, afirmací: Cítím se skvěle. Každý den mého života je plný radosti a lásky. Důvěřuji tomu, že zvládnu vše, co mi život přinese.

Když se nám podaří uklidnit i mysl, aby dokázala být upřímná a otevřená, můžeme si položit otázku, která míří jak na pocity, tak na chování:

Co chci, co si přeji?

Jak se chci cítit v nejbližších dnech a jakým aktivitám se chci věnovat? Zkuste se racionálně zamyslet nad tím, co je potřeba udělat, abyste svého cíle dosáhli. Pokud si přejete klid a harmonii, je potřeba zařadit aktivity, které je podpoří. Relaxaci, meditaci, cvičení, čtení, společenská hra s rodinou, sledování dobrého filmu, poslouchání dobré audioknihy. Pokud potřebujete zvládnout některé náročnější činnosti, je vhodné je naplánovat, mít na ně dost času, případně se rozdělit o úkoly s někým dalším.

Zvažte, zda vám více klidu dodá sledování každého nového článku na internetu o vývoji nouzové situace, nebo spíše zaměření se na záležitosti dle Vašeho výběru s tím, že každý den jednou zkontroluji v médiích, co se odehrálo nového a čas takto strávený si ohraničím. Zvažte, zda je přínosnější chatovat se všemi známými o tom, jak hrozně se situace vyvíjí a rozvíjet jejich i vlastní obavy a úzkost, anebo věnovat svůj čas k relaxaci a obnově svých sil. Ve své hlavě a svém těle si můžeme vládnout sami. I když to je někdy náročné, stojí za to o to usilovat, učit se to.

Přeji Vám, ať jste dobré mysli a nenecháte se zastrašit.

Daniela




Pro inspiraci nabízím překlad části modlitby od Moojiho k současné situaci. https://mooji.org/news/coronavirus-update-lisbon-intensive-monte-sahaja

Modlíme se a žehnáme všem lidem a všem národům na Zemi. Kéž je tento čas nejen plný napětí, ale ať také vede k vědomému probuzení a léčení každého z nás. Z dějin se můžeme poučit, že velká neštěstí, katastrofy a časy zkoušek nás také mohou posílit a sjednotit tím, že rozpustí rozdíly, které nás obvykle rozdělují.

Kalamity nás často vnitřně posílí tím, že nám umožní hlouběji si uvědomit nejvyšší životní hodnoty. Náročné časy nás vedou ke spolupráci a skutečnému zájmu jeden o druhého. Takové události nám ukazují naši kolektivní sílu, která se skrývá ve společné práci pro spojenou lidskou rodinu.

Kéž rosteme v jednotě, lásce a porozumění.